Začínáme
K tomu, abys mohl používat všem volně přístupné rádiové pásmo CB, potřebuješ použe vysílačku, anténní kabel a anténu. U ručních vysílaček je anténa zabudovaná do přístroje, takže anténu + anténní kabel pro připojení antény k radiostanici potřebuješ pouze k větším mobilním nebo stabilním stanicím. Náklady na pořízení potřebného zařízení a materiálu se pohybují od 2000 Kč. Toto a trochu času při montáži antény (většinou) na střechu domu je taky jediná investice postačující k tomu, abys mohl začít vysílat.
Co je to CB?
|
CB je zkratka anglického Citizen Band - tedy Občanské pásmo. Radiostanice vysílající v občanském pásmu pracují na kmitočtu okolo 27 MHz, mají malý výkon a k jejich používání není třeba skládat radioamatérské zkoušky. Radiostanici si tedy může koupit kdokoliv a prakticky okamžitě ji začít užívat. Neznamená to ale, že na CB pásmu se můžeme chovat, jak se nám zlíbí. Provoz na CB se řídí podle pravidel uvedených ve Všeobecném oprávnění. V České Republice lze používat 80 kanálů (jejich seznam naleznete ve Všeobecném oprávnění), vysílat lze na těchto kanálech pouze frekvenční modulací s maximálním výkonem 4 W. Některé z kanálů jsou vyhrazeny pro specifické účely, jejich seznam najdete v níže uvedené tabulce. Proč bych měl zkusit používat právě CB radiostanice? 1. Pořizovací cena je nízká (v bazarech či inzerátech se dají sehnat už od 500 Kč, nové od 2000 Kč). 2. Za jejich provoz nemusíte nikomu platit žádné poplatky. 3. Se svojí rodinou a přáteli můžete mluvit zadarmo - neplatíte žádné hovorné ani paušály. 4. Používání CB radiostanic je jednoduché a není třeba skládat žádné zkoušky 5. S použitím kvalitního vybavení a v závislosti na místních podmínkách je možné pravidelně se dovolat na větší vzdálenosti. Nejčastěji se síbíčka používají pro spojení mezi členy rodiny, např. mezi chatou, autem a domácností, a mezi přáteli. Některé emancipované ženy navigují manžely a děti při nákupu a manželé si díky síbíčku pořídili automatická vrata od garáže: "Maruško, za dvě minuty jsem doma, běž otevřít." Stanice hojně využívají i podnikatelé: "Až v Chrudimi vyložíš zboží, stav se cestou zpátky v Pardubicích pro bednu bublin do vodováhy." Do této kategorie patří i taxislužby, jejichž centrály navigují vozy tu před vinárnu, tu před nádraží. "Síbíčka" se stala běžnou výbavou kamionů, jejichž řidičům poskytují neocenitelné informace nejen o objížďkách, uzavírkách, zácpách a velkých dopravních nehodách, ale také o umístění radarů a silničních kontrol. To vše jsou uživatelé CB stanic, praví síbíčkáři však k radiostanici usedají v kteroukoliv denní i noční hodinu, aby si s kamarády pěkně popovídali, případně se jen tak pozdravili. Ti nejzapálenější běhají po kopcích, rozhlednách, usilují o maximální počet a délku spojení, neustále porovnávají sílu signálu, dolaďují antény, stavějí nové a přou se o to, které místo je k vysíláni v republice nejlepší. Pokud se vám poslední věta zdá absurdní, zkuste se k ní vrátit za půl roku. Možná bude právě o vás a ještě ji budete schopni dále rozvíjet. 11 CB přikázání  Uvedené jedenáctero je doporučením pro ty uživatele, kteří chtějí navazovat spojení na pásmu CB způsobem radioamatérské komunikace. Doporučení platí přiměřeně i pro ostatní uživatele CB pásma (tedy body 1-8 a 11). 1. Před začátkem vlastního vysílání zjisti poslechem nebo dotazem, zda je kanál volný. Takto předejdeš nechtěnému rušení již probíhajícího spojení. 2. Pro výzvy určené všem CB stanicím používej volání "všeobecná výzva" nebo "výzva všem" a toto volání můžeš ještě doplnit informacemi o tvojí volačce (názvu expedice), QTH a lokátoru a třeba i krátkým info o místním počasí. 3. Při volání konkrétní stanice uváděj nejprve volačku volané stanice a až potom vlastní volačku (obvykle 2x a svoji volačku 1x). 4. Do probíhajícího spojení lze vstoupit slovem Break (Brejk). 5. Nezapomeň, že žádný kanál nikomu nepatří, tedy ani Tobě ne, můžou jej používat všichni! 6. Využívej všech 80ti kanálů kromě těch vyhražených pro zvláštní provoz! 7. Kanál č.9 je vyhrazen pro nouzové volání, proto tento kanál k běžné či soutěžní komunikaci nepoužívej! 8. Při zachycení nouzového volání neváhej poskytnout pomoc! A to nejen proto, že nevíš, kdy ji budeš sám potřebovat. 9. Při navazování soutěžního spojení se vyměňují následující údaje: volačka, report (RS), místo, odkud se vysílá a pokud jej znáš, pak i lokáto. 10. report se skládá ze dvou částí: radio a signál (právě v tomto pořadí). 11. Dodržuj platné povolovací podmínky (nepoužívej nehomologované CB stanice a nedovolené zařízení jako např. zesilovače výkonu) a slušnost na pásmu nechť je samozřejmostí (sprostá slova do éteru nepatří, třeba i proto, že vás mohou poslouchat děti). Doporučené využití některých kanálů CB r
V článku byl využit text z webu České asociace klubů CB |
Pokud jsi úplný začátečník nebo ti některé termíny dosud nejsou jasné, pak následující řádky se budou snažit je objasnit a popsat postupy s vysíláním na CB pásmu související.
Volačka je jméno, kterým se hlásíme do éteru. Volačka může být jméno a lokalita (např. Standa Lhotka) nebo přezdívka (Pírko) nebo jakékoliv vymyšlené jméno. Při volbě volačky je dobré zjistit si, jestli vámi zvolenou volačku již nepoužívá někdo jiný. Asi nejlepší seznam již užívaných volaček naleznete zde. Nejlepší je zvolit si volačku ve stylu "jméno + obec bydliště" - tedy například Karel Praha Stodůlky, Jirka Brno Židenice, Radka Horní Němčice, Jožo Rimavské Janovce, Janka Kráľová nad Váhom a podobně.
Na CB pásmu se oslovujeme volačkami a všichni bez rozdílu věku či pohlaví si tykáme.
Posloucháš právě probíhající hovor a chceš se do něj zapojit? Pak počkej, až jeden z hovořících skončí svůj hovor, pak stikni tlačítko vysílání a do mikrofonu řekni kouzelné slůvko brejk. Ostatní tak poznají, že chceš s někým z nich mluvit a zareagují buď slovy Brejku, pojď, což znamená, že můžeš začít mluvit, nebo Brejku, vydrž, což znamená, že se dostaneš na řadu záhy po dokončení probíhajícího hovoru.
Relátko znamená zprotředkování spojení mezi dvěma stanicemi třetí stanicí. To se využívá v situaci, kdy se dvě stanice kvůli špatným podmínkám nebo rušení špatně slyší a přesto si chtějí něco domluvit. V tom případě jeden z nich požádá třetí stanici, která slyší obě stanice dobře, aby zprostředkovala spojení. Třetí stanice v tomto případě nezasahuje do hovoru svými komentáři, ale opakuje pouze to, co slyšela od obou stanic.
Často můžete zaslechnout větu Report na tebe je 59 plus nebo Radio 5, santiago 9 nebo Slyším tě pětkou devítkou neboBeru tě pětkou devítkou a podobně. Co to vlastně znamená?
Report je hlášení pro protistanici (tedy pro toho, s kým právě hovoříme), jak jej slyšíme a jak silný je jeho signál u nás. První číslo by vždy mělo být radio. Tímto číslem od 1 do 5 určujeme subjektivní dojem z kvality signálu. 1=silně zašumělý, hovor těžko čitelný, 5=čistý, jasně zřetelný hovor bez šumu a rušení. Druhé číslo určuje sílu signálu a tu zjistíš na své radiostanici z S-metru (pokud jej má). 0=nejslabší signál, 9 nebo 9+30 nebo 90+60 je nejsilnější signál.
Hlavně při poslechu soutěžního nebo expedičního vysílání zaslechneš podobnou větu: Moje QTH je Džbán a lokátor Josef Otakar 60 Václav Emil. Není třeba se obávat, že posloucháš tajné šifry špiónů. Ta "šifra" neznamená totiž nic jiného, než že místo, odkud se právě vysílá, se nachází na místě (kopci) zvaném Džbán a lokátor je čtverec na mapě, ve kterém se ono místo nachází. Použití lokátoru usnadňuje nalezení místa a určení vzdálenosti spojení (viz podrobnější popis pár řádků níže). Písmena označující lokátor se obvykle hláskují a to proto, aby při slabším spojení bylo rozumět, o jaká písmena se vlastně jedná. Takže lokátor JO60VE se tedy vysloví následovně: Josef Otakar 60 Václav Emil.
Hláskovací tabulku najdeš ( Hláskovací tabulka ( ČR )
Lokátorovou mapu České republiky najdeš ( lokatory_cr.jpg )
Ještě se zastavme u lokátorů: Lokátory slouží pro rychlé a jednoznačné určení polohy stanice a to bez znalosti zeměpisných souřadnic. Označení lokátoru je vždy šestimístná kombinace znaků, složená ze dvou písmen, dvou číslic a opět dvou písmen. Celý zemský povrch je rozdělen na 324 polí (18x18 o rozměrech 20 stupňů zemské délky a deset stupňů zemské šířky. První dvě písmena lokátoru určují právě tyto pole (AA až RR). Pole AA začíná na 90 st. jižní šířky a 180 st. západní délky. Když přecházíme z jednoho pole do druhého od západu k východu, mění se prvé písmeno postupně na B, C, D, E, atd. Zrovna tak postupujeme-li od jihu k severu, mění se postupně druhé písmeno opět dle abecedy až po X. Česká republika se nachází mezi poli JN a JO, Slovensko zase mezi poli JN a KN.
Každé velké pole se dále dělí na 100 menších čtverců o rozměrech 2 stupňů zemské délky x 1 stupně zemské šířky. Označeny jsou číslicemi tak, že vlevo dole čtverec 00, vpravo nahoře 99. Opět platí, že od západu k východu se mění postupně prvá číslice, od jihu k severu druhá číslice.
Poslední dělení je už velice podrobné a rozděluje každý předešlý čtverec na 576 (24 x 24) malých čtverečků, o rozměrech 2,5' x 5´ zeměpisných souřadnic (přibližně 4,5 x 6 km). Ty se určují poslední dvojicí písmen (AA až XX).
Jet na portejbl prakticky znamená vyrazit na nějaké vyvýšené místo za účelem navazování co největšího počtu spojení na co největší vzdálenost nebo experimentování na CB pásmu. Pobyt na takovém místě obvykle trvá od jednoho po několik dní. Takovému výletu by měla předcházet pečlivá příprava a vybavení se s ohledem na místní podmínky. Finanční a materiální rezervy pro případ nouze rozhodně nejsou na škodu.
Expedice je také takový výlet na nějaké vyvýšené místo za účelem navazování co největšího počtu spojení na co největší vzdálenost nebo experimentování na CB pásmu. Pobyt na takovém místě je obvykle delší než 48 hodin. Takovému výletu by měla předcházet pečlivá příprava a vybavení se s ohledem na místní podmínky. Finanční a materiální rezervy pro případ nouze rozhodně nejsou na škodu.
Ručka je radiostanice, které se svou velikostí hodí pro práci v terénu. Má vlastní anténu - tzv. pendrek -, kterou lze v případě potřeby odpojit a místo ní připojit kabel od externí antény. S vlastní anténou má obvykle menší dosah. Je napájena většinou tužkovými bateriemi nebo menšími akumulátory. Příkladem ruční stanice je např. Elix Dragon Sy101, Allamat 27, Alan 95 nebo Intek H-520 Plus.
Mobil v tomto případě neoznačuje mobilní telefon, ale radiostanici, která se používá většinou ve vozidlech. Pro svoje dobré vlastnosti a relativně nízkou cenu jsou užívány i jako stanice základnové. Příkladem mobilní stanice je např. Alan 48, Elix 77S, President George, TTI TCB 880, Intek M-760 Plus, Polmar ZX 40 nebo Lafayette Atena a další.
Stabilka je radiostanice, která je užívána jako základnová. Vyznačuje se vysokým komfortem obsluhy a také vysokou cenou. Příkladem základnové stanice je např.Maycom BS 27, Albrecht AE497 nebo Albrecht AE8090.
S-metr slouží k měření síly přijímaného signálu. Některé radiostanice mají svůj vlastní S-metr, pokud jej nemají, lze použít S-metr externí. Vzhled některých externích s-metrů můžeš spatřit na níže uvedených obrázcích.
Topení či kamna je přídavný zesilovač výkonu. Jeho používání je podle Všeobecného oprávnění (na Slovensku podleVšeobecného povolenia) nezákoné.
Pendrek je krátká anténa dodávaná k ručním radiostanicím. Ve vyjímečných případech se používá i k mobilním nebo stabilním radiostanicím.
Půlka je anténa o délce 1/2 vlnové délky. Vlnová délka CB pásma je 11 metrů, takže antény půlky mají délku cca 5,5 metru. Délky se mohou lišit podle provedení výrobce.
Pětiosmina je anténa o délce 5/8 vlnové délky. Vlnová délka CB pásma je 11 metrů, takže antény pětosminy mají délku cca 6,5 metru. Délky se mohou lišit podle provedení výrobce.
Magnetka je anténa určená pro provoz na autě nebo v místech, kde nelze instalovat pevnou anténu. Má magnetickou patku, díky které drží na střeše vozidla nebo jiném železném podkladu bez nutnosti trvalé montáže. Využívá se především pro případy, kdy uživatel nechce (nebo nemůže) trvale instalovat radiostanici a anténu do vozidla.
POZOR! Anténa se ve většině případů udrží na vozidle i při vysokých rychlostech, ale při srážce s jiným vozidlem se z magnetiské antény může stát smrtící projektil!
DXing je navazování spojení na velké vzdálenosti. Na úspěšné spojení přes několik set nebo i tisíc km je potřeba mít ty správné podmínky, které nejsou každý den, a tak DXing vyžaduje hodně nadšení a trpělivosti. Ovšem odměnou za to bude pokec s lidmi třeba z Kurska, Londýna, Madridu nebo i z Jižní Ameriky.
Určitě se setkáš s pojmy AM, FM, SSB. Následující řádky se pokusí o vysvětlení těchto pojmů:
AM
... znamená amplitudová modulace. Při radiovém přenosu amplitudově modulovaným signálem dodává vysílač do antény vf proud, jehož amplituda se mění úměrně s velikostí modulačního proudu. Kmitočet i fáze anténního proudu zůstává stejná. Dokud je modulační proud nulový (tj. sepneme tlačítko vysílání, ale nemluvíme do mikrofonu), je amplituda anténního proudu stálá a anténa vyzařuje pouze nosnou vlnu vysílače. Radiový přenos AM modulací zprostředkují především ty složky vyzařovaného výkonu, jež závisejí na modulačním signálu, což jsoupouze dvě postranní složky. Nosná vlna se při modulaci vůbec nemění, takže přenáší pouze neměnnou informaci se středním kmitočtem všech postranních složek vysílacího spektra. AM modulace je nejstarší modulační způsob: její hlavní předností je snadná realizovatelnost.Vysílací a přijímací zařízení pracující s AM modulací jsou v jádru jednoduchá. Klasická AM modulace má i některé nevýhody. Především malá sdělovací účinnost vysílače.Užitečný výkon dosahujepři sto procentní modulaci pouze jedné osminy celkového vrcholového výkonu vysílače. Celkovou sdělovací účinnost zmenšuje i to, že se užitečný výkon vysílá ve dvou postranních pásmech, což je zbytečné, poněvadž každé z obou pásem nese stejnou informaci.
V České republice není dovolenou moudulací AM vysílat!
SSB
... znamená jednopásmová amplitudová modulace. Porovnání účinnosti SSB modulace proti modulaci AM hovoří výrazně ve prospěch SSB modulace. Při radiovém přenosu signálu s jednopásmovou AM modulací SSB odpadá tzv. selektivní únik způsobený u signálů s klasickou modulací AM deformací amplitudových a fázových poměrů mezi nosnou vlnou a oběma postranními složkami, především v ionosféře. Připočítáme-li k tomu ještě že při provozu SSB je menší pravděpodobnost vzájemného rušení mezi jednotlivými stanicemi, můžeme říci, že celkové zlepšení radiového přenosu získané přechodem z AM na SSB je rovnocené zvětšení výkonu vysílače na osmi až šestnácti násobek původního výkonu při modulaci AM. Vysílače i přijímače pro provoz SSB jsou složitější zařízení než zařízení pro příjem a vysílání v AM a FM modulaci.
V České republice není dovoleno moudulací SSB vysílat!
FM
... znamená kmitočtovou modulaci. Při kmitočtové modulaci se v rytmu modulačního signálu mění kmitočet anténního proudu. Jeho amplituda zůstává stejná - konstantní. Čím je amplituda modulačního signálu větší, tím větší je i maximální odchylka kmitočtu od nosného středního kmnitočtu. Čím větší je modulační index (zdvih), tím je vysílaná energie rozdělena do většího počtu postranních složek. V praxi se jedná o záležitost velkých modulačních zdvihů - to jsou stanice s velmi výraznou ("ukřičenou") modulací, které, i když jedou standartním výkonem, vytvářejí spektrum intermodulačních produktů na postranních pásmech (kanálech) a dochází proto k značnému pronikání signálů mimo vysílaný kanál.
Klíčování je sepnutí vysílacího tlačítka, které spustí vysílání.
Co je to gumování?
Gumování je nepěkný projev některých uživatelů CB radiostanic, kteří pravděpodobně nejsou schopni navazovat normální spojení a popovídat si s ostatními přes radiostanici. Takoví uživatelé se projevují tím, že do hovorů ostatních začnou klíčovat, případně vykřikovat stále do kola nějaké výrazy. Cílem jejich snažení ale není navázání spojení, ale naopak jeho rušení. Takže pokud vedeš hovor přes "gumáka", pak se takový hovor může výrazně prodloužit, možná bude nutné přejít na jiný kanál nebo dokonce hovor odložit na jindy. Záleží jen na hlouposti, zlomyslnosti a vytrvalosti takového gumáka.
Citlivost radiostanice je jeden z údajů, podle kterých se budeš rozhodovat o koupi té které CB radiostanice. Udává se v µV a určuje, jak slabé signály je přijímač schopen přijímat. (Podrobnější informace se připravují)
Selektivita je další z údajů, podle kterých se můžeš rozhodovat o koupi té které CB radiostanice. Udává se v dB a určuje schopnost přijímače vybrat žádaný signál a potlačit signály nežádoucí. (Podrobnější informace se připravují)
PSV metr je měřič poměru stojatých vln ( činitel stojatých vln - ČSV). Co to znamená? Co že to měří?
V podstatě jde o to, že všechny součásti jako výstup vysílače, vf vedení a anténa musí být k sobě impedančně přizpůsobeny, jejich impedance na daném kmitočtu musí být shodná. V tom případě je ČSV rovno 1. Pokud jsou impedance např. vedení (koaxu) a antény odlišné, ČSV je rovno poměru obou impedancí, přičemž větší impedance je vždy v čitateli a menší ve jmenovateli pomyslného zlomku, tak aby ČSV bylo větší nebo rovno 1.
Příklad: Připojí-li se skládaný dipól o impedanci 300 ohmů přímo na koaxiální kabel o impedanci 75 ohmů, ČSV bude 300/75=4 (zanedbáme-li problém se symetrizací).
Impedanční nepřizpůsobení je na závadu, protože v místě připojení dochází k odrazu vf energie zpět ke zdroji. To je také důvod, proč může dojít ke zničení vysílače, pokud je použita nepřizpůsobená nebo vůbec žádná anténa. Velké množství odražené energie putuje zpět do vysílače, který se nadměrně zahřívá a nemusí vydržet. Pokud není k vf vedení přizpůsobena ani anténa ani výstup vysílače, vzniknou mnohonásobné odrazy ve vedení, které jsou postupně ztrátami ve vedení utlumeny. Odraz energie znamená samozřejmě ztrátu výkonu, níže uvedená tabulka znázorňuje, jaká část výkonu je při daném ČSV využita, zbytek jde vniveč a způsobuje jen problémy:
| ČSV | Využití % | |
| 1 | 100 | |
| 1.5 | 95 | |
| 2 | 89 | |
| 3 | 75 | |
| 4 | 64 | |
| 5 | 55 | |
| 10 | 34 | |
| 20 | 18 |
V praxi je běžné dolaďování antén a tím jejich přizpůsobování k vedení změnou délky některého jejich prvku a na to se používá právě PSV metr. Ten má dva konektory, do jednoho se zapojí kabel od vysílače, do druhého kabel od antény. Zapne se vysílač a potenciometrem se nastaví maximální výchylka ručičky. V tomto okamžiku ukazuje výkon, který jde od vysílače k anténě, PSV metr se tak "zkalibruje". Pak se přepne přepínač a výchylka ručičky se zmenší. V tuto chvíli ukazuje výkon, který se odrazil od antény a jde zpět k vysílači. Cílem je nastavit anténu tak, aby se od ní odráželo co nejméně výkonu. Je však lepší zapojit PSV metr blíž u vysílače nebo u antény? Ukážeme si, že na tom dost záleží, hlavně při dlouhém kabelu s větším útlumem.
Při zapojení u vysílače nám PSV metr ukáže menší hodnotu PSV, než ve skutečnosti je. Anténa se nám tak může jevit přizpůsobená, ačkoli ve skutečnosti tomu může být úplně jinak (dokonce tam anténa ani nemusí být). Proč? Protože než se signál dostane k anténě a po odrazu zase zpět do PSV metru, musí urazit dlouhou cestu kabelem, kde se dost utlumí. Odražená vlna tedy dojde do PSV metru s útlumem, což se bude jevit tak, že se odrazilo málo energie a že anténa je v pořádku. Proto se při dlouhém kabelu měří PSV u antény. Nesmíme ale stát přímo u ní, aby nedošlo k ovlivnění naší ctěnou osobou. Nejlepší je napojit na anténu pár metrů kabelu a na něj pak PSV metr.
(v textu je využito části článku z webu Pira.cz)
Protiváha je umělá zem většinou tvořená radiálami. U mobilních antén radiály nahrazuje střecha automobilu. V přeneseném významu označuje také manželku nebo přítelkyni.